Kapitola 3.

Synopse: Jemný a vstřícný, krásný a laskavý

„Jmenuješ se Shen Qiao, původně jsi žák naší sekty Nejčistšího měsíce. Nějak došlo k tomu, že jsi byl těžce zraněn. Ale naštěstí jsem tě našel při procházce a včas tě dopravil zpět. Nepřátelé, kteří ti ublížili jsou ze sekty Harmonie. Ani já jsem pro ně nebyl žádný soupeř, a musel jsem tě nejprve dopravit do bezpečí. Až se vzchopíš a získáš zpět své bojové dovednosti, můžeš se jim pomstít.“

Yu Sheng Yan si slavnostně vymýšlel, ale Shen Qiao ho upřeně poslouchal.

Nakonec se zeptal: „Jak… Jak bych Vás tedy měl oslovovat?“

„Mé příjmení je Yu. Yu Sheng Yan. Jsem tvůj starší bojový bratr.“

Tuto větu skutečně řekl bez jakéhokoliv svědomí. Yu Sheng Yanovi bylo letos něco málo přes dvacet. Přestože vzhled Shen Qiaoa neprozrazoval jeho věk, protože byl žákem Qi Feng Ge a byl pět let hlavou hory Xuandu, nebylo možné, aby byl mladší než Yu Sheng Yan.

Bylo zřejmé, že Yu Sheng Yan využíval jeho slepotu ku svému prospěchu.

Ale Shen Qiao ho opravdu krotce pozdravil: „Starší bojový bratře.“

„…“ Yu Sheng Yan sledoval jeho nevinnou tvář a cítil se trochu provinile.

Smíchy se schoulil: „Buď hodný. Protože ještě nemůžeš vstát, měl bys zůstat v posteli a odpočívat. Jakmile se plně uzdravíš, přivedu tě k mistrovi, abys ho pozdravil.“

Shen Qiao odpověděl: „Dobře.“

Zavřel oči, ale brzy poté je znovu otevřel. Kvůli nedostatečnému jasu, vypadaly jeho oči trochu ochable a obvyklý jas v nich také zmizel.

„Starší bojový bratře…?“

„Potřebuješ ještě něco?“ Yu Sheng Yan věřil, že je někdo s něžným srdcem a poctivou krásou. Když viděl Shen Qiaoa, znovu si řekl ‚chudáček‘ a pomyslel si: ‚Je opravdu škoda, že kdysi slavný vůdce všech taoistických sekt skončil takto. Kdyby se potkali tehdy, když měl sektu a se svými bojovými silami byl v plném rozkvětu, jaký by měl postoj a chování?‘

„Chci se napít vody…“

„Teď vodu nebudeš pít. Zanedlouho budeš mít připravený lék. Ten pro teď musíš považovat za vodu.

Sotva domluvil, přišla služebná s odvarem v rukou. Možná právě jeho předstírání Shen Qiaovi minulosti v jeho nitru právě vyvolalo vzácný pocit viny. Yu Sheng Yan vzal misku s odvarem, požádal dívku, aby zvedla Shen Qiaoa z polštáře a pomohla mu sednout. Poté mu začal lžíci po lžíci podávat odvar.

Ne všechny kosti Shen Qiaoa byly zlomené, ale neměl k tomu daleko. Kromě zraněných meridiánů, byla jeho šance na přežití téměř nulová. Dobrý základ jeho zdraví byl jediným důvodem, proč se dokázal probudit během jediného měsíce. Teď v dalších třech měsících by neměl očekávat, že se zvedne z postele.

Přestože Yu Sheng Yan hodně trpěl během praxe od chvíle, kdy se stal žákem Yan Wushiho, protože životní styl sekty Démonů byl vždy extravagantní. Jeho každodenní jídlo a oblečení nebylo o nic horší než standard mladých pánů ze šlechtických rodin. Pro někoho, jako je on, bylo krmení odvarem ostatních vlastníma rukama těžké. Bez ohledu na to, jak byl opatrný, stále docházelo k občasnému pokapání Shen Qiaovi róby.
Ale Shen Qiao vypil každou lžíci, kterou dostal, bez známek nespokojenosti. Poté, co dopil, se Shen Qiao dokonce na Yu Sheng Yana slabě pousmál a vděčně řekl: „Děkuji, starší bojový bratře.“

Jemný a přizpůsobivý, krásný a laskavý.

I když to byl jen mírný úsměv, stačilo to k tomu, aby jeho bledou tvář zalila svěží barva. Služebná po boku se začervenala a okamžitě odvrátila pohled.

Nezeptal se na to, kvůli čemu se Yu Sheng Yan vlastně divil. Dokázal by být klidný jako Shen Qiao?
I kdyby se psychicky nezlomil, přesto by se probudil bez vzpomínek, slepý a vážně zraněný, že ani nemohl vstát z postele.

„Proč se mě nezeptáš, kdy se úplně uzdravíš?“

„Mistr a starší bojový bratr museli kolem mě pobíhat, fyzicky i psychicky vyčerpaní.“ Shen Qiao několikrát zakašlal, až se mu stáhly svaly kolem ran. Svraštil obočí.
„Kdybych se na to zeptal, nepřineslo by to tobě a mistrovi, ještě větší smutek?“

Yu Sheng Yan se tvářil, jako by nikdy neviděl někoho tak pozorného a ohleduplného k ostatním. Nebo to bylo možná proto, že tvář Shen Qiaoa v něm probouzela vinu.
Yu Sheng Yan chvíli mlčel a nevěděl, co říct.

 Po chvíli konečně řekl: „Pak by sis měl dobře odpočinout. Odjíždím dnes pryč, ale zítra přijdu znovu, abych ti pomohl s léčbou.“

„Děkuji starší bojový bratře. Pozdravuj za mě prosím mistra.“

„Budu.“ Yu Sheng Yan měl najednou pocit, že kdyby zůstal o něco déle, stal by se trapas. Několikrát se dotknul nosu, spolknul větu a odešel.

Zpočátku byl trochu podezřívavý, zda je amnézie Shen Qiaoa opravdová nebo to jen předstíral. Ale od toho dne navštěvoval Shen Qiaoa téměř denně a stejně jako při prvním probuzení zůstal vůči Yu Sheng Yanovi jemný, optimistický a nesmírně vděčný.

Ať už Yu Sheng Yan řekl cokoliv, bez jediné pochybnosti tomu všemu věřil, stejně nevinný a čistý jako kousek bílého papíru.

Když konečně dokázal vstát z postele a trochu se hýbat, Shen Qiao dokonce navrhnul návštěvu ‚svého mistra‘ Yan Wushiho, aby mu osobně poděkoval.

…

Kdyby to Yu Sheng Yan, Yan Wushimu nepřipomněl, už dávno by na přítomnost Shen Qiaoa zapomněl.

Během těch deseti let, kdy meditoval se toho ve světě spousta změnilo. Nebylo to něco, co by se dalo shrnout jen do pár vět.

Na tomto světě bylo mnoho sekt a každá z nich měla svou vlastní frakci a politický vliv, který je podporoval.

Rodina Gao z Qi byla známá svým absurdním a nepřiměřeným chováním. Každá generace jejího císaře měla větší tendenci se sdružovat se sektou Démonů. Teď to byla generace Gao Weie, která měla blízký vztah se sektou Harmonie, proto vliv sekty Harmonie v Qi výrazně vzrostl.

V zemi Zhou, kdy měl Yuwen Hu dříve na starost soud a měl respekt před buddhismem, byl kdysi zenový mistr Xueting poctěn funkcí velkého učitele Zhou. Poté, co se k moci dostal Yuwen Yong, se trend změnil. Tento nový císař nevěřil ani v taoismus ani v buddhismus. Dokonce zakázal obě školy po celé zemi, proto byl vliv buddhismu v Zhou právě teď ve srovnání s minulostí mnohem slabší.

Pokud jde o dynastii Chen na jihu, vedl ji Linchuanský institut konfucianismu. Odpovědný mistr Ruyan Kehui pomáhal císaři Chenovi při řízení země z celého svého srdce. Byl velmi respektován a hodně na něj spoléhal.

Než vstoupil Yan Wushi do meditace, byl úředníkem v Zhou, pod jinou identitou – vládním asistentem Yuwen Yonga, který byl v té době vévodou z Lu. O něco později, když byl zraněn v boji s Cui You Wangem utekl. Ale než odešel, nařídil svému nejstaršímu žákovi Bian Yanmeiovi, aby zůstal po boku Yuwen Yonga.

Teď, když se vrátil z meditování, podnikl výlet do země Zhou a šel zdvořile pozdravit Yuwen Yonga, který již nastoupil na trůn jako císař a vzal si tak zpátky svou moc z rukou Yuwen Hua.

V posledních letech se severní Zhou krok za krokem posilovalo, což ostatní země viděly nerady. Navíc ani tři školy konfucianismu, buddhismu a taoismu nebyly s tímto císařem Zhou v dobrém vztahu, protože všem třem zakazoval zřizování veřejných učení k získání stoupenců.

Právě díky tomuto původu měla sekta Nejčistšího měsíce šanci přiblížit se k Yuwen Yongovi, a zároveň on potřeboval sektu Nejčistšího měsíce k udržení své vlády.

Po svém setkání s Yuwen Yongem, Yan Wushi opustil severní Zhou a po cestě navštívil horu Xuandu, kde si vydal podívat na Kunyeho, kterému říkali ‚mistr číslo jedna v Tujue, který porazil Shen Qiaa.‘

Bojovali beze zbraní a Kunye byl během prvního kola poražen. Jméno Yan Wushi ‚Vládce Démonů‘ se znovu objevilo po celém světě bojových umění. Všichni říkali, že kromě Cui You Wanga se v sektě Démonů zrodí další mocný, ale děsivý muž.

Pouze teď, bez Qi Feng Ge, bylo o jednu osobu méně schopnou se mu v síle vyrovnat.

Podle Yan Wushiho názoru byly Kunyeho schopnosti dobré a jeho talent vynikající, přesto se nebyl v těchto letech schopný přiblížit Hu Lugovi. I ve srovnání s ostatními na aktuálním seznamu první desítky ho nebylo možné považovat za vyčnívajícího. Skutečnost, že někdo jako on mohl vážně zranit vůdce sekty hory Xuandu, byla sama o sobě poněkud zvláštní.

To však nebyl klíčový bod jeho obav. Yan Wushi neměl zájem zjišťovat, co přesně stálo za zraněním Shen Qiaoa nebo co to mělo společného s Kunyem. Jediným důvodem, proč z Kunyeho udělal svůj první cíl, bylo šířit zprávy o jeho návratu do pugilistického světa. Jelikož Kunye nedávno porazil vůdce hory Xuandu a stal se středem zájmu všech mistrů, byl optimální volbou.

Ještě důležitější je, že největším přínosem cesty Yan Wushiho tentokrát nebylo ani udělat si jméno, nebo porazit Kunyeho, ale zjistit místo, kde se ukrývá jedna ze zbývajících knih Sluneční energie.

Legenda praví, že před padesáti lety se velmistr této generace, Tao Hongjing, setkal s nesmrtelným na hoře Mao a dostal knihu s názvem Klíč k vzestupu pravdy. Kniha se skládala z celkem čtyř částí. Tao Hongjing seskupil tři z nich do jedné knihy a nazval ji Tajný klíč k vzestupu pravdy.

Z malé části, která byla vynechána, protože obsah byl nejasný a většina z něj se týkala kultivace mezi člověkem a nebem, ji Tao Hongjing svázal do samostatné knihy, v níž se mísila podstata učení a porozumění jeho života – to byla dobře známá Sluneční energie.

Tao Hongjing se hluboce ponořil do studia a učil se o vztahu mezi člověkem a nebem. I když byl sám taoistický kněz, byl skutečným odborníkem ve všech třech školách a byl také požehnán všemi poznatky nesmrtelného mistra Danyangu, Sun Youyueho. A tak jako muž, jehož bojové dovednosti dosáhly vrcholu dokonalosti, že by i Qi Feng Ge ochotně uznal proti němu svou porážku, byl skutečně nesporným bojovým mistrem číslo jedna.

Vzhledem k tomu, že to mělo takový původ, stala se Sluneční energie cenným skriptem, že lidé padali jeden přes druhého ve své dychtivosti si ho přečíst. Říkalo se, že kdyby někdo mohl plně porozumět všem jeho pěti knihám, byl by od pradávna schopen vidět skrz vrchol bojových mistrů a vstoupil by do zcela nové říše, že už by nemohl vystoupat ani na nebesa.

Poté, co Tao Hongjing vystoupal do země Nesmrtelných, bohužel sekta Shangqing na hoře Mao kvůli svému působení v politice hodně utrpěla. S každým z jeho učedníku v jejich odlišném úhlu pohledu, spolu s občanskými nepokoji, které se později zmocnily dynastie Liang, bylo pět knih Sluneční energie ztraceno a nebylo je možné najít.

Teprve o deset let později, když si Qi Feng Ge připustil, že jeho bojová umění kromě dědictví hory Xuandu zahrnovala také pomoc ze skript Sluneční energie, byla místa ukrytých skript jedna po druhém nacházena. Pověsti říkaly, že jedna kniha byla pokladem země Zhou, jednu knihu vlastnila sekta Tiantai v Zhejiangu, jedna kniha byla uchována na hoře Xuandu, zatímco umístění dalších dvou zůstalo po několik desetiletí záhadou a stále je dodnes nikdo nenašel.

Yan Wushi měl v prvních letech šanci přijít do styku s tou, kterou si cenil císař v paláci Zhou. Podstatné zvýšení jeho kultivace po meditaci by mělo být částečně připisované té jedné knize Sluneční energie.

Pouze díky tomu, že to sám zažil, bylo možné skutečně pochopit, jak důmyslná ve skutečnosti byla strategie Sluneční energie. V toho jednom skriptu se dalo číst celý den. Ve hře Sluneční energie bylo ztělesněno ovoce pečlivého úsilí celého života Tao Hongjinga.
Shromáždila bojová umění a způsoby meditace všech tří škol a vzájemně se doplňovala a integrovala, proto byla skutečně komplexní a bezchybná. Pokud by bylo možné přečíst zbývající čtyři knihy, bylo by nejen získání suverenity bojových umění otázkou času, ale ani proniknutí do nebes a dosažení stavu jednoty mezi člověkem a nebem by už nebylo nemožné.

Účelem cesty Yan Wushiho tentokrát bylo se vplížit na horu Xuandu a využít příležitosti, že byla ve zmatku bez vůdce, hledat knihu Sluneční energie. Během boje s Kunyem si ale uvědomil, že i když Kunyeho bojové dovednosti uspěly v přímé linii západních oblastí, jeho vnitřní umění a qi se tam objevily, ale zatím tam nebyly. Vypadalo to, že původ jeho síly byl stejný, což vedlo Yan Wushiho k podezření, jak je vysoce pravděpodobné, že to bylo důvodem, proč se Hu Lugu sotva vyrovnal moci Qi Feng Ge. A nakonec to že prohrál jen o polovinu bylo díky získané moci ze skript Sluneční energie.

Jako jeden z expertů nové generace v Tujue, který měl dostatek času, by bylo nemožné, aby se Kunye vyrovnal Hu Lugovi. Vzhledem k tomu, že kombinace způsobů meditace západních regionů a Sluneční energie vychovala Hu Lugu, mohla by být určitě přenesena na někoho jiného.

To vyvolalo velký zájem u Yan Wushiho. Proto v následujících dnech sledoval Kunyeho všude a vyzýval ho k boji, kdykoli se mu zachtělo. Kunye, který nad ním nedokázal zvítězit, ale zároveň neměl šanci uniknout, měl téměř všechny nervy roztříštěné a rozhodl se, že by se nakonec mohl do Tujue také vrátit.

Yan Wushi v tuto chvíli neměl v plánu ho pronásledovat až do Tujue, takže se vrátil do záložního sídla.

Hned poté, co se vrátil, slyšel od svého žáka, že se Shen Qiao probudil a už byl schopen vstát z postele a projít se.

Když se objevil Shen Qiao, měl v ruce bambusovou hůl. Krok za krokem kráčel pomalu, ale vytrvale.

Služebná ho podporovala a tiše mu vysvětlovala různé cesty uvnitř sídla.

„Mistře.“ Poklonila se dívka a navedla tím směrem Shen Qiaa, který se uklonil k místu, kde seděl Yan Wushi.

„Posaď se.“ Yan Wushi odložil kousek Weiqi, který měl v ruce. Yu Sheng Yan, který seděl naproti němu, vypadal tak nešťastně, že by člověk jen stěží snesl pohled na jeho výraz. Ale zároveň byl také tak radostný, jako by mu právě byla udělena amnestie. Je zřejmé, že byl ve hře v nevýhodě.

Shen Qiao se posadil za asistence služebné.

Poté, co se probudil, byly jeho vzpomínky nejasné. Nemohl si vzpomenout ani na své vlastní jméno a odkud přišel. Pokud jde o Yan Wushiho a Yu Sheng Yana, neměl o nich žádné tušení.

„Jak se cítíš?“ Zeptal se Yan Wushi.

„Děkuji mistře za vaši péči, už mohu vstát z postele a chodit. Jen jsou mé ruce a nohy ještě slabé a má bojová umění … Vypadá to, že se ještě nezotavila.“

„Ruku.“

Shen Qiao mu poslušně podal ruku. Prsty Yan Wushiho okamžitě sevřely jeho ‚bránu vitality‘.

Na okamžik prozkoumal puls a na jeho dříve nepozorné tváři se objevila stopa překvapení.

Smyslně pohlédl na Shen Qiaoa, ačkoli ten kvůli svému oslepení měl jen prázdný a nevinný pohled.

Yan Wushi se zeptal: „Cítíš nějaké nepohodlí?“

Shen Qiao se na chvíli zapřemýšlel: „Každou noc kolem půlnoci se v mém těle střídají pocity chladu a horka, doprovázené bolestí na hrudi, někdy až do té míry, že nemohu chodit.“

Yu Sheng Yan dodal: „Doktor už se na něj díval. Řekl, že proces obnovy bude pravděpodobně nějakou dobu trvat, protože byl mladší bratr vážně zraněn.“

Yan Wushi se slabě ušklíbl na ‚staršího bratra‘, který vypadal, že z toho vyklouzl docela hladce, a pak řekl Shen Qiaovi: „Tvá bojová umění nejsou úplně zničená. Cítil jsem, že uvnitř tvého těla stále zbývá stopa qi, která se zdá být slabá, ale je silná. Vzhledem k dostatku čas nemusí být nemožné, aby se tvá bojová umění vzpamatovala. Naše sekta Nejčistšího měsíce však nepodporuje nic dobrého. Mám úkol pro tvého staršího bratra. Můžeš mu s ním jít pomoc.“

„Ano.“

Nezeptal se, o co jde. Stejně jako to, jak zacházel s Yu Sheng Yanem, souhlasil s čímkoliv, co řekli ostatní. Po zbytek času tam jen seděl a zbytečně se nehýbal.

Ale Yan Wushi nebyl v žádném případě dojatý veškerým rozhořčením, které Shen Qiao po svém pádu zažíval. Slabost, kterou Shen Qiao odhalil, způsobila pouze koncipování ještě bohatší zloby, což ho přimělo chtít pošpinit tuhle dokonalost od hlavy až k patám ještě víc.

„Můžeš se vrátit a jít si odpočinout,“ řekl otevřeně.

Shen Qiao vstal a poslušně se omluvil, pak pomalu odešel s pomocí služebné.

Yan Wushi hleděl na záda Shen Qiaoa a řekl Yu Sheng Yanovi: „Běžte rovnou do Qi a zlikvidujte celou rodinu velmistra rozkladu, Yan Zhiwena.“

„Ano.“ Přijal Yu Sheng Yan rozkaz bez váhání. „Nějak se vám nelíbí?“

„Je žákem sekty Harmonie a také jedním z očí, které má sekta Harmonie v Qi.“

Yu Sheng Yan byl také nadšený, když vyslechl jeho slova: „Ano! Sekta Harmonie působí už dlouho arogantně a Yuan Xiuxiu využila vaší meditace a způsobila nám mnoho problémů. Pokud jim nedáme lekci, vypadala by naše sekta Nejčistšího měsíce zbytečně. Odjedu během pár dnů!“

Na chvíli se zastavil, zadržel úsměv na tváři a zmateně se zeptal. „Mistře, chcete abych vzal Shen Qiaoa s sebou? Ztratil všechna svá bojová umění. Obávám se, že nebude schopen s ničím pomoci.“

Se stínem úsměvu Yan Wushi řekl: „Teď, když jsi ho nazval svým mladším bratrem, bys mu měl alespoň ukázat svět. Je pravda, že se jeho bojová umění ještě nezotavila, ale zabití jednoho nebo dvou lidí by pro něj neměl být žádný problém.“

Yu Sheng Yan konečně pochopil. Mistr zacházel se Shen Qiaoem jako s kusem bílého papíru a chtěl, aby byl obarven úplně načerno. I když se jednoho dne Shen Qiao probere k rozumu nebo dokáže obnovit své vzpomínky, neexistuje způsob, jak vrátit to, co bylo provedeno a už se nebude moci vrátit na ortodoxní stranu ani kdyby sebevíc chtěl.

Jak to, že být jako oni je něco špatného? Člověk by zvládl záležitosti bez omezení nebo zábran, dělal by cokoli chtěl, a byl osvobozen od všech pravidel společnosti. Yu Sheng Yan navíc pevně věřil, že povaha člověka je zlá a že hluboko uvnitř každého existuje temná stránka. Všechno je o tom, zda existuje šance, to ukázat nebo ne. Všechny tyto takzvané taoistické, buddhistické a konfuciánské sekty hojně hovořily o ctnosti a morálce a o tom, jak by člověk měl vždy přijímat shovívavost, když ve skutečnosti pouze zakrývali své sobecké touhy spravedlivými příčinami. Nemluvě o tom, že když došlo na soutěž o světový trůn, vítěz vzal všechno. Byl za takových okolností vůbec vládce země, jehož ruce byly pokryty krví? A kdo by mohl tvrdit, že je čistší než ostatní?

„Ano. Ujistím se, že povedu mladšího bratra dobře.“


< ←KAPITOLA 2. > < ÚVODNÍ STRÁNKA > < KAPITOLA 4. → >