Kapitola 2.

V dnešní době vědělo jen málo lidí, že se znovu objevil v pugilistickém světě, jinak by to způsobilo větší rozruch.

Možná by se také aktualizovalo pořadí v první desítce.

Když Yu Sheng Yan přemýšlel nad tímto bodem, pocítil v srdci příval krve a trochu ho to vzrušilo: „Zatímco jste meditoval, sekta Harmonie nám téměř každý den působila problémy. Jednou jsem bojoval ruku v ruce se Sang Jing Xingem a byl jsem zraněn. Musel jsem odejít někam daleko, což byl důvod mého letitého poflakování. Naštěstí jsem ale konečně zpět…“

Pojem ‚Sekta Démonů‘, který používali ostatní, byl ve skutečnosti jen obecný název.

Sekta Démonů původně odkazovala na sektu Měsíce a Slunce, která se nachází na hoře Slunečního Měsíce na ostrově Fénixe-Qilina. Později se sekta Měsíce a Slunce rozdělila na tři menší: Sektu Nejčistšího Měsíce, Sektu Harmonie a Sektu Zrcadlícího umění. Přestože všichni patřili k sektě Démonů, zůstali přáteli jen na pohled, i když spolu ve skutečnosti nikdy nepřestali tajně i otevřeně bojovat.

Poté, co Yan Wushi vstoupil před deseti lety k meditaci a Sekta Nejčistšího měsíce tak byla bez vůdce, viděla v tom Sekta Harmonie dobrou příležitost, ke sloučení sekt. Žáků Sekty Nejčistšího měsíce nebylo však málo a byli rozptýlení po celém území, takže bylo pro Sektu Harmonie obtížné, postarat se o všechna místa najednou. Nejstarší žák Bian Yanmei, znal způsoby, jak se vypořádat s problémy, aniž by na sebe upoutal pozornost, a tak dělal tajně lidem ze Sekty Harmonie značné problémy.

Jak se jejich úsilí stále dokola opomíjelo, nakonec Sekta Harmonie ničeho nedosáhla.

Nyní, když byl Yan Wushi venku, lidé ze Sekty Nejčistšího měsíce neskrývali svou blaženou radost, asi jako když dítě najde svou ztracenou matku.

„Obyčejní služebníci nebudou schopni se o Shen Qiaovi rány postarat. Zůstaneš tady a budeš se o něj starat, dokud se neprobudí. Potom se vrátíš zpět na úpatí Vrcholu Půl-kroku a ujistíš se, že plně ovládneš pátou fázi Základních záznamů Fénixe-Qilina.“ Řekl Yan Wushi.

Yu Sheng Yan s úctou vyhověl: „Jak přikazujete.“

…

Zranění Sheng Qiaoa byla velmi vážná, ale většina zranění na jeho obličeji byly jen škrábance způsobené pádem. Poté, co z něj byla smyta veškerá krev, byl odhalen jeho skutečný vzhled.

I když měl rány na obličeji a ovázanou hlavu, na jeho pohlednost to vliv nemělo. Ať už šlo o jeho klenutý nos nebo rty, které byly pevně přitisknuté k sobě, všechny jeho rysy mu dodávaly spíše zdrženlivou příchuť, plně v souladu s dojmy lidí z taoistických kněží na hoře Xuandu – Zapomíná na špínu lidského světa.

Nebylo těžké si představit, jaký půvab tento pár očí přinese jeho současné kráse, až se otevřou.

Yu Sheng Yan rozhodně nebyl ošklivý. Proto si ho vzal Yan Wushi za žáka. Cestoval po celém světě a sám viděl spoustu krás. Ale i když byl obličej Shen Qiaoa před ním pokryt ranami, pořád ještě chvíli váhal, než vzal mast a aplikoval jí, zatímco s ním soucítil.

I když bylo možné zlomené kosti nechat znovu srůst a zničené meridiány znovu obnovit, tak zraněné vnitřní orgány nebylo tak lehké napravit. Navíc byla jeho kultivační úroveň výrazně snížena a po zbytek života by pravděpodobně zůstal dokonce i slabší než obyčejný člověk.  Když si Yu Sheng Yan představil, že by měl za jednu noc ztratit všechny své bojové schopnosti, které získal za ty roky tvrdé práce, bylo těžké si to jen představit natož přijmout. Vžil se do kůže druhého a představil si, že konflikt, který Shen Qiao zažívá by mohl být mnohem větší.

„Jaká škoda.“ Řekl si Yu Sheng Yan a zíral na bledou pleť Shen Qiaoa.

Důvodem, proč se Yan Wushi rozhodl zasáhnout, aby ho zachránil, byl jen náhlý popud. Jak byl zachráněný dopraven na Panství, veškerá zodpovědnost byla na Yu Sheng Yanovi a Yan Wushi se ho už na to nikdy neptal.

Funing byl poměrně malý okres. Za normálních okolností by se tady zastavilo jen pár cestovatelů, ale protože boj na Vrcholu Půl-kroku způsobil takový rozruch v pugilistickém světě, mnoho bojovníků sestoupilo z hory a při průjezdem Funingu se rozhodlo ubytovat na noc v hostinci. Yu Sheng Yan byl schopen slyšet spoustu zpráv, když vyšel příležitostně ven na výlet.

Například boje mezi Shen Qiaoem a Kunyem byl skvělý. Nakonec však Shen Qiao nebyl Qi Feng Ge a jeho úroveň byla jeho mistrovi velmi vzdálená. Na druhou stranu, přestože Kunye ještě nebyl tak dobrý jako jeho pán Hu Lugu, byl úžasně talentovaný. Taoistický reverend Shen tedy nejen nebyl schopen konkurovat Kunyemu, ale dokonce kvůli jeho útokům spadl z útesu a jeho ostatky se nenašly.

Předtím bylo mnoho lidí naplněno spravedlivým rozhořčením, když si vyslechli o tom, že Kunye Lama zaslal výzvu Shen Qiaovi, který dychtil potom to zkusit a srazit tak aroganci lidí Tujue. Avšak po boji viděli, že i vůdce sekty hory Xuandu utrpěl ohromnou ztrátu a všichni, kteří se kdysi nabídli, že se za Shen Qiaoa postaví, nyní spontánně ustoupili a neodvážili se o Kunyeho opřít kopí.

Po této bitvě byla Kunyeho reputace výrazně posílena, a v žebříčku první desítky vystřídal Shen Qiaoa. Říkalo se, že během své cesty po Centrálních pláních vyzve jejich mistry a bylo pravděpodobné, že jeho dalším cílem bude Zenový mistr Xueting ze Zhou.

Od migrace lidí Jin na Jih a povstání pěti barbarů nedošlo na zemi k velkému sjednocení. V těchto dnech byly na severu Zhou, Qi a na jihu dynastie Chen s Tujue a Tuyuhun na kraji, přičemž každý zabíral obrovské území kolem pohraniční oblasti. Sekty a rodiny sloužily každé svému mistrovi a konfucianismus, buddhismus a taoismus měli všechny své frakce řízené samostatně, což jasně rozlišovali mezi každou školou.

Jako hlava všech taoistických sekt se hora Xuandu od dob Qi Feng Ge držela pevně své neutrální polohy a vyhýbala se všem mocenským bohům. Teď, když byl Shen Qiao poražen Kunyem a jeho život byl stále nejistý, nikdo nevěděl, kdo by ho měl nahradit jako vůdce sekty na hoře Xuandu, ani zda by nástupce pokračoval ve stopách svých předchůdců.

Hlavní postava v centru toho všeho dění, Shen Qiao, však stále ležel v posteli. Yu Sheng Yan a služebníci v záložním sídle přicházeli každý den, aby mu vyměnili obvazy a podali léky. Bez vědomí a smyslu, necítil ani zármutek, ani radost, zcela nevěděl, co se děje ve vnějším světě.

Teprve o půl měsíce později udělal svůj první pohyb.

Yu Sheng Yan, kterého ve spěchu přivedli služebníci, sledoval, jak Shen Qiao postupně otevírá oči.

„Jsi vážně zraněn. Zlomené kosti se ještě zcela nezahojily, takže se raději nehýbej.“

Druhý se mírně zamračil. Jeho rty se jednou spojily ve snaze se pohnout, jako by chtěl něco říct, ale pak snahu vystřídal prázdný výraz, který se objevil na jeho tváři.

‚Neříkej, že ses po pádu stal opravdu idiotem.‘

Pomyslel si Yu Sheng Yan, když se zeptal: „Pamatuješ si ještě své jméno?“

Pomalu jednou mrkl a pak pomalu zavrtěl hlavou. Kývnutí bylo sotva patrné, aby si toho vůbec někdo všimnul.

Amnézie? Ve skutečnosti by se nedivil, protože jeho hlava zažila vážné trauma. Yu Sheng Yan si stále pamatoval, že v den, kdy přinesl Shen Qiaoa, byla rána na jeho hlavě tak dlouhá a hluboká, že pod ní téměř viděl bílou lebku.

„Bratře…“ Mluvení se pro něj zdálo být velmi namáhavý úkol.
Yu Sheng Yan se musel přiblížit, aby ho jasně slyšel.
„Vidím kolem sebe jen temnotu. Možná jsem ztratil schopnost vidět…“

Yu Sheng Yan byl šokován. ‚Takže se nestal idiotem, ale slepým mužem?‘


< ←KAPITOLA 1. > < ÚVODNÍ STRÁNKA > < KAPITOLA 3. → >