Kapitola 10.

Synopse: Jsem na tebe hrdý.

Poté, co ta slova vyřkl, rozhostilo se okolím ticho. Nikdo mu neodpověděl.

Yun Fuyi se zamračila, přemýšlela, co se stalo opatovi a mladým mnichům. Nebyla si jistá, zda omdleli ze strachu, nebo jestli došlo k jiným nepředvídatelným událostem.

Místo toho se Murong Xun a Tuoba Liangzhe, kteří byli vyslání na průzkum okolí, vrátili k zadržení Shen Qiaoa, Chen Gonga a dalších dvou vedoucích sdružení Šesti harmonií.

„Patriarcho, v těchto truhlicích je jen haraburdí. To, co chceme, tam není!“ Ozval se Tuoba Liangzhe, když nemilosrdně praštil Chen Gongem o zem.

Chen Gong bolestně zasténal. Tak moc, že mu uzamkli i akupunkturní bod řeči, protože byl moc hlučný. Nyní nebyl schopen vůbec křičet. Celá jeho tvář byla zkřivena bolestí.

Se Shen Qiaoem zacházeli o něco lépe. Možná díky tomu, že se Murong Xun trochu obával jeho schopností, které předvedl a držel ho pevně za rameno.

Liu Qingya a Shangguan Xingchen, dva vedoucí sdružení Šesti harmonií, kteří byli za normálních okolností považováni za úctyhodné, byli teď zbití a měli uzamčené všechny hlavní akupunkturní body. Přesto zaťali zuby a odmítali říct jediné slovo.

Murong Xun se na ně podíval a řekl: „Pokud by vůdkyni Yun záleželo na životech svých podřízených, dal by mi ten předmět.“

Yun Fuyi se povzdechla: „Pokud jde patriarchovi Murongovi pouze o zboží, které převážíme. Obě truhly jsou v postranní místnosti, kde spali vůdce Liu a ostatní. Vezměte tam své muže a odneste si zboží. Nemohu proti Vám říct jediné slovo, protože jsou moje bojové schopnosti horší než ty Vaše.“

Murong Qin se ušklíbl: „Myslíš si, že jsme všichni idioti? Tvoje truhly tam slouží jen jako návnada.“

Po těchto slovech se i lidé ze sdružení Šesti sekt s úžasem obrátili na Yun Fuyi.

Její tvář potemněla. „Kde něco takového patriarcha Murong slyšel, že to považuje za pravdivou informaci? Tyto dvě truhly nám byly svěřeny, abychom je dopravili zpět do Jižního Chenu. Vlastníka zboží známe a když o něm mluvíme, je to ve skutečnosti váš zesnulý kolega, mladší učitel korunního prince, Xue Rong. Poté, co díky nemoci zemřel, požádala jeho žena a děti sdružení Šesti harmonií, aby jim pomohli převést jeho majetek zpět do jeho rodiště. Náš předseda měl s mladším učitelem Xuem dobré vztahy, a tam mi nařídil, abych zboží doprovázela. To je všechno! Tyto dvě truhly nejsou naplněny ničím jiným než starými věcmi Xue Ronga, z nichž většina jsou knihy.“

„Knih se dá zbavit na místě. Proč by bylo nutné je převážet?“

„Ptáte se mě, ale kdo by mi mohl pomoct s odpovědí?“

„Od chvíle, co jste vyrazili, jste byli opakovaně napadení. Neříkejte mi, že by ti lidé šli jen po starých knihách Xue Ronga?“

„Někteří lidé mohou věřit, že mladý učitel Xue získal mnoho peněz a myslí si, že jsou truhly plné zlata a pokladů. Netuší, že mladší učitel Xue měl prázdné ruce. Nezanechal po sobě moc peněz.“

Murong Qin chladně odpověděl: „Mezi zbývajícími osobními věcmi Xue Ronga je kniha s názvem Dodatek k Azurovému moři. Chtěl bych Vás o ní požádat, vůdce Yun.“

„Všechny knihy jsou v těch dvou truhlicích. Pokud tam je, tak je. Pokud tam není, tak není. Truhly máte k dispozici. Co jiného po mě ještě chcete?“

Murong Qin pohlédl na Tuobu Liangzhe a Muronga Xuna. Ten ohlásil: „Všechno jsem prohledal. Kniha s názvem Dodatek k Azurovému moři, tam není.“

Ve vzduchu se ozvalo zavrčení: „Patriarcha Murong je opravdu trpělivý. Pokud budete takhle stále křoví obcházet, obávám se, že vůdce Yun bude hrát hloupou až do konce. Bylo by lepší, kdybyste hned na začátku řekl, že Dodatek k Azurovému moři je jen zástěrka. Že existuje skrytá kniha Fénixovi svobodné vůle yang! Požádejte jí, aby Vám předala tuto knihu!“

Schovávalo se tady více lidí?!

Na tvářích bratrů Hu se objevilo překvapení a zmatek. Rychle zvedli hlavy, aby se rozhlédli, ale jediné, co viděli, byly silné děsivé větve a tichý klášter. Nic nebylo vidět.

V následující chvíli však za verandou uviděli další postavu.

Chen Gong navzdory své bolesti už nějakou dobu pozorně poslouchal, ale uvědomil si, že nerozumí ani jedné větě. Vznešené aspirace, že chtěl původně vstoupit do sdružení Šesti harmonií, byly už dávno pryč. Byl hodně zraněný a bolestí se potil. Jen díky tomu, že mu teď neubližovali, mohl konečně ušetřit trochu energie, aby zvedl hlavu a podíval se na postavu, která promluvila. Ten pohled ho však vyděsil natolik, že by bylo lepší, kdyby nic neviděl.

Plešatá postava ve svitu měsíce na sobě měla mnišský oděv – zjevně to byl jeden z mladých mnichů Bezmračného kláštera.

Vzhledem k tomu, že byly v klášteře dvě ženy, nechali jim mladí mniši svůj pokoj a sami šli spát do společné haly k ostatním. Když Chen Gong vstal, aby mohl sledovat scénu, byla černo černá tma. Věděl jen, že lidé ze sdružení Šesti harmonií šli ven a nevěnovali pozornost tomu, zda jsou dva mladí mniši stále uvnitř.

Ale když se do toho hlasu člověk zaposlouchal, tak se od předchozího zcela lišil. Ve skutečnosti to znělo jako sladký hlas ženy!

Chen Gong měl pocit, že to nemá v hlavě úplně v pořádku. Jako by jí měl plnou rýžové pasty a nemohl přijít na to, co se děje.

Pro ostatní nebylo klíčové, zda se za mnicha teď někdo přestrojil, nebo zda byl od začátku vůbec skutečný.

Pohled všech se změnil, když z jejích úst uslyšeli slova: „Skrytá kniha Fénixovi svobodné vůle Yang!“

Yun Fuyi se zeptala: „Kdo jste, madam? Skrýváte se a vyhýbáte kontaktu. Je možné, že plánujete nějaký útok?“

‚Mladý mnich‘ koketně odpověděl: „Mým původním plánem bylo vklouznout dovnitř a dostat se ke knize. Ale co mám dělat, když jste mi nedala šanci, Yun? Když se do toho vložil i patriarcha Murong, nezbylo mi nic jiného než se ukázat.“

Yun Fuyi nedokázala zjistit, kdo to je. Když ji sjížděla pohledem se svraštěným obočím, osoba se znovu zasmála: „Vůdce Yun, myslela jsem si, že jsi dostatečně obezřetná, abys zvládla vše udržet nenápadné. Netušili jste, že vás sleduje nespočet lidí už od chvíle, kdy jste opustili hlavní město. Ty dvě skupinky nebyly nic jiného než jen odpad, který není třeba zmiňovat. Za to dnes večer, se tady skutečně sešlo tolik talentů. Obávám se, že kromě mé sekty Harmonie a patriarchy Muronga jsou tady další mistři, kteří se ještě neprozradili. Vzhledem k tomu, že je dnes krásná jasná noc a tato příležitost, kdy jsme se mohli sejít je vzácná. Mohli bychom zavolat i ostatní a pěkně si popovídat. Pojďme prohloubit naše přátelství a také urovnat tu záležitost se Skrytou knihou Fénixovi svobodné vůle Yang. Jak bychom si jí měli rozdělit? Dostane ji ten nejsilnější? Nebo jí roztrháme a každý dostane její část?“

Škádlila ji, když mluvila. Znělo to docela vtipně, ale nikdo z přítomných se nesmál.

Yun Fuyi byla bezradná.

Přestože by to bylo obtížné, zvládla by Muronga Qina sama, ale situace se změnila, když na scénu vstoupila sekta Harmonie, známá svým poměrně výstředním a divokým chováním. A navíc, podle toho, co záhadná žena naznačila, se zdálo, jako by se ve tmě schovávali ještě další lidé, o kterých nevěděli.

Murong Qin řekl hlubokým hlasem: „Viděla jste to sama, vůdce Yun. Dnes večer je Bezmračném klášteře příliš mnoho mistrů, než abyste je mohla zvládnout sama. Pokud budete souhlasit s tím, že mi předáte Skrytou knihu Fénixovi svobodné vůle Yang, propustím vás jménem císařského soudu a zaručím vám, že můžete všichni bezpečně opustit zemi.“

„Je pravda, že patriarcha Murong pracuje pro císařský soud, ale obávám se, že naše sekta Harmonie je kvalifikovanější k vyslovení těchto slov, s ohledem na náš vliv v zemi Qi,“ usmála se, jako upřímný, obyčejně vypadající mladý mnich zpoza sloupu verandy.

Nezdálo se, že by se pohnula, dokud Murong Xun nevykřikl „Au!“. Rychle pustil Shen Qiaoa a o pár kroků ustoupil.

Murong Qin rychle zareagoval a bleskově zaštítil Murong Xuna. Z rukávů mu vystřelily dva třpytivé paprsky a vrhl se na mladého mnicha.

Chen Gong strnule zíral na dva lidi v měsíčním světle. Jejich plápolající šaty a široké rukávy, spolu se světly a stíny, které se nad nimi rýsovaly, malovaly obraz hry mečů na život a na smrt, jako by to byl květ broskvových stromů.
Najednou si uvědomil, jak směšné bylo jeho rozhořčení nad tím, když ho sdružení Šesti harmonií odmítlo, a také to, jak nevědomé a naivní bylo jeho chápání takzvaného pugilistického světa.

Nemohl si pomoci, ale zapátral po Shen Qiaovi.

Ten tam tiše stál s bambusovou holí v ruce. Polovinou těla byl halen ve stínech, takže nebyl skoro vidět.

Shen Qiao vypadal na první pohled jako jednoduchý muž. Ale zároveň se zdálo, že má v sobě ukryto mnoho záhad, takže si o něm nedokázali jiní udělat obrázek a už vůbec v něm nedokáží číst.

Na druhé straně Murong Qin a mladý mnich začali bojovat ruku v ruce. Yun Fuyi se rozhlédla na lidi kolem sebe. Něco jí napadlo, tak to hned udělala.

Je třeba říci, že její nohy byly rychlé. Jeden její krok byl srovnatelný s deseti kroky obyčejného muže. Zdálo se, že při každém jejím kroku vykvetla květina, která se jí otírala o šaty, ale nezanechala na nich žádnou stopu.

Přesto stihla udělat jen jediný krok, než se za ní objevil silný tlak mířící jí přímo do tváře.

Bez jakékoliv předchozích domluv, se Murong Qin a záhadný mladý mnich rozhodli napadnout Yun Fuyi!

Záhadná žena se zasmála, na sarkasmus znovu nezapomněla: „Vůdce Yun jste opravdu neupřímná a snažíte se takhle vypařit, zatímco jsou Vaši podřízení pořád tady. Takto se chová vůdce sdružení? Pokud se o tom bude povídat, v budoucnu Vás to dožene, ne?“

Yun Fuyi věděla, že zbytek jejích mužů je bezvýznamný, protože knihu měla u sebe. Murong Qin a ostatní by opravdu opovrhovali tím, že by jim nikdo nevěnoval svou pozornost, a proto byli chvíli v bezpečí. To proto se rozhodla odejít jako první. Ve chvíli, kdy mladý mnich záměrně podněcoval nevraživost mezi kolegy a následovníky, mlčela. Samotný Murong Qin jí dal zabrat a teď s ‚démonickou ženou‘ ze sekty Harmonie, se nátlak zdvojnásobil.

Tři proudy vnitřní Qi se mísily a střetávaly v kruhu. Ostatní museli ustoupit dál, ve strachu, že by se připletli do křížové palby. Liu Qingya a Shangguan Xingchen naopak takové štěstí neměli. Nemohli se hýbat a ač to zní sebevíc nešťastně, zasáhl je jeden z proudů vnitřní qi a oni začali okamžitě plivat krev. Hu Yan a Hu Yu byli velmi šokováni. Vykročili ve snaze je odtáhnout, jen aby zjistili, že nemají absolutně žádnou šanci přiblížit se k bitevnímu poli těchto tří lidí.

Zdálo se, že mladý mnich a Murong Qin spojili své síly, i když k sobě byli ve skutečnosti také opatrní. Při ochraně proti vzájemnému bodnutí byli ve svých pohybech poněkud zdrženliví. Yun Fuyi byla v nevýhodě a bojovala proti nim sama, ale protože ti dva měli každý svůj zlověstný plán, dokázala v boji najít skulinu a v té se usilovně držet.

Tato nebezpečná rovnovážná situace byla brzy přerušena, když Murong Qin změnil náhled svůj plán. Jeho čepel Křídel Cikád změnila svou dráhu poté, co se mihla kolem tváře Yun Fuyi a vystřelila směrem k mladému mnichovi, což s sebou přinesl poryv studeného větru, který povalil vše, co bylo v cestě. Aby se tomu ‚mladý mnich‘ vyhnul, musel uskočit stranou. Tenká čepel ji však neúnavně pronásledovala, nepoddajná až do posledního dechu.

Podle jejich skutečné síly byl Murong Qin o něco zručnější než ‚mladý mnich‘. Jen nebyl jejich nedostatek odhalen, protože měli do té chvíle společný cíl. Nyní, když se situace změnila, zůstal ‚mladý mnich‘ překvapen. S verandou za zády a okapem za hlavou, neměla šanci ustoupit. Rozhlédla se a koutkem oka zahlédla Chen Gonga na zemi. Bez přemýšlení po něm sáhla a hodlala ho použít jako štít.

Scéna trvala kratší dobu, než je mrknutí oka. V očích lidí, kteří znali jen málo nebo žádné bojové umění, byly jejich pohyby jako blikající stíny. Něco, co nedokázali vnímat.

Chen Gong si ani neuvědomil, že se k němu ‚mladý mnich‘ natahuje. Když hleděl na Yun Fuyi a Murong Qina měl v hlavě jiné starosti.

Shen Qiao to viděl.

Ve svém těle neměl žádnou stopu po vnitřním qi. Pokud jde o takzvaná bojová umění, pamatoval si na ně jen trochu a často na ně i zapomínal. Ani jeho zdraví nebylo dobré, protože čas od času vykašlával krev a byl stále slepý. Ale nedokázal se přesvědčit, aby jen stál a díval se.

Rozhodl se ho zachránit.

Když byl Chen Gong brutálně přitlačen k zemi, pořád nevěděl, co se stalo.

Když ‚mladý mnich‘ viděl, že osobu, kterou chtěla původně chytit nahradila bambusová hůl, překvapeně vydechla.

V tu chvíli došlo k mnoha změnám. Odraz čepele byl na dosah a ‚mladý mnich‘ mohl jen hůl pustit. Jemně sevřela prsty na ruce, aby vytvořila květinu a postavila se do proti útoku čepeli zpříma.

Tenká čepel pronikla štítem její vnitřní qi a zasáhla jí přímo do dlaně. Kdyby ji ze všech sil pevně nesevřela, čepel by se sama nezastavila.

Z ruky ‚mladého mnicha‘ se okamžitě začala řinout krev.

Kdyby nebylo té bambusové hole, která jí zničila dobrý plán, už by před sebou měla obětního beránka. Na její tváři se objevil divoký vražedný výraz. Ignorovala Yun Fuyi a Muronga Qina, okamžitě se její nehty proměnily v drápy a popadla Shen Qiaoa!

Důvodem, proč se Murong Qin rozhodl vzdát lovu Yun Fuyi a zaměřil se proti ‚mladému mnichovi‘, byl ten že věděl, že se odsud Yun Fuyi dnes jen stěží dostane pryč. Nebylo tedy důležité, kdo ji zadrží.

Podle očekávání vyšel ze šera zvuk nefritového zvonu. Ostatním lidem to připadalo zvláštní, a přesto tak jasné, že dokonce i jejich zrak a sluch byly uklidněny. V uších Yun Fuyi se to však nijak nelišilo od stovek píchajících jehel nebo tisíců mečů, které jí bodaly srdce. Celé její tělo se stalo obětí extrémní bolesti, a dokonce i vnitřní qi, která v ní kolovala, byla nucena se zastavit.

„A kdo je to tentokrát?!“

Yun Fuyi byla hluboce zděšena. Už jí na ničem jiném nezáleželo a chtěla ze všech sil uniknout, jen aby zjistila, že se nedokáže pohnout ani o jediný krok, jako kdyby jí blokovala neviditelná stěna.

Kdysi si myslela, že i kdyby její bojové dovednosti nestačily k tomu, aby se dostala do první desítky, nebyly by úplně zbytečné. Teprve v tuto chvíli si uvědomila, jak moc se mýlila. Někdo jí zadržel, aniž by se objevil.

Bylo jí dnes večer souzeno o předmět přijít? Když si Yun Fuyi uvědomila, co se teď děje, nemohla si pomoci, ale cítila, jak v ní roste zoufalost.

Na druhé straně se ‚malý mnich‘ bez váhání vrhl směrem k Shen Qiaovi. Její prsty byly rychlé jako blesk.

Když byla sama, tak mohla být silnější než Yun Fuyi nebo Murong Qin. Ale na to, aby snadno chytila někoho jako je Shen Qiao, jí její dovednosti stačily víc než dost.

Důvod, proč Shen Qiao dokázal zastavit ‚malého mnicha‘, aby nechytila Chen Gonga, byl ten, že využil dobrého kroku a načasování k tomu, aby jí zaskočil.

Když ‚malý mnich‘ rázně zaútočil, neměl absolutně žádnou šanci.

Síla její qi se vzedmula jako lavina a přinášela s sebou zabijácký záměr. Přestože byli od sebe stále pět nebo šest kroků, Shen Qiaovi se špatně dýchalo. Vlny bolesti ho drtily pod žebry, když upadl do úplné tmy, neschopný cítit zem pod nohami. Celé jeho tělo zvláčnělo, až na místo v jeho hrudi. Tam jako by ho pálil oheň. Cítil tíseň a jediný způsob, jak ji mohl uvolnit, bylo vyplivnutím krve.

‚Malý mnich‘ se o Shen Qiaoa vůbec nestaral. Ve svých očích ho viděla jako někoho, kdo si zaslouží zemřít, protože si nevážil svých schopností a začal strkat nos do věcí jiných lidí.

Někdo jako on byl bezcenný, bez ohledu na to, jak pěkně vypadal.

V jejích očích byl už Shen Qiao mrtvý.

Došlo ještě k jednomu incidentu ve chvíli, kdy se špička jejího prstu téměř dotkla jeho krku.

Incident nezpůsobil Shen Qiao.

Z temnoty se najednou objevila ruka a chytla ‚malého mnicha‘ za zápěstí.

Nebylo to tak rychlé a jeho styl byl prozaický. Na jeho pohybu bylo něco přepychového.

Ruka byla světlá a tenká, s hladkou kůží, která neměla žádné stopy po jizvách. Dalo by se říct, že patřila muži, který žil roky pohodlný a luxusní život na vysoké pozici.


< ←KAPITOLA 9. > < ÚVODNÍ STRÁNKA > < KAPITOLA 11. → >