Kapitola 8.

Synopse: Současný Shen Qiao je neúplný Shen Qiao

Když se Shen Qiao probudil, uviděl nad hlavou paprsek světla. Letitá střecha vypadala, jako by měla každou chvíli spadnout.

Někdo vedle něj mu zatřásl ramenem.

Nedokázal určit kde se nachází, tak podvědomě zamumlal: „Mladší bojový bratře, přestaň.“

„Kdo je tvůj mladší bojový bratr?“ Chen Gong neměl dobrou náladu. „Spal jsi dobré dva dny! Utratil jsem za tebe všechny své peníze, ale i tak to nestačilo, tak jsem vzal taky tvé. Stejně to stačí jen na tři dny. Pokud zítra nezaplatíme, vyženou nás! Pak se budeme muset vrátit k životu v tom ošuntělém chrámu!“

Shen Qiao odpověděl: „Oh.“ A na chvíli přestal reagovat. Zíral prázdnýma očima na paprsek prosakující skrz střechu. Chen Gong vůbec netušil, na co se dívá.

Rozzuřilo ho, když viděl Shen Qiaoa jednat tak, jako kdyby se ho nic na světě netýkalo. Nemohl si pomoct a začal na Sheng Qiaoa zase tlačit. „Tak aspoň něco řekni! Přestaň zírat do prázdna! Teď jsme v hostinci. Bál jsem se, že se vrátí pro pomstu, tak jsem tě donesl sem. Dokonce jsem pozval i lékaře. Ten řekl, že tvé qi bylo…no…něco…a…máš ve svém těle nějaký druh chladu. Každopádně je to dost vážné a předepsal spoustu receptů. Utratil jsem za ně všechny své zbylé peníze!“

Shen Qiao k němu stočil pohled a odpověděl: „Řekni mu, aby přestal předepisovat léky. Jsou k ničemu. Znám své tělo a vím, že se tohle nedá hned vyléčit.“

„Jak mu to mám říct? Léky jsem už donesl. Myslíš, že je mohu jen tak vrátit?!“

„Ach, tak na to zapomeň.“

Chen Gong si podřepl a dostal se do úrovně Shen Qiaových očí. „Hej! Vzhledem k tomu, že jsou tvé dovednosti tak dobré, co kdybychom se živili jejich předváděním v ulicích? Nebo bychom se mohli přidat ke sdružení Šesti harmonií. V tomto okrese mají svou zastupující halu. Se svými bojovými schopnostmi není pochybu o tom, že si tam najdeš dobrou pozici. A můžeš mě vzít s sebou…“

Shen Qiao se zeptal: „Co je sdružení Šesti harmonií?“

Když se Chen Gong setkal s jeho prázdnýma a nevinnýma očima, nezbývalo mu nic jiného než to vysvětlit. „Je to sekta, která podniká jak na souši, tak na vodě. Jejich hlavní činností na souši je rozvoz zboží. Slyšel jsem, že pro všechny shromažďují informace. Stručně řečeno… Je to opravdu velká a úžasná sekta! Vím o tom jen proto, že jsem o ní slyšel mluvit druhé. Co myslíš? Připojíme se ke sdružení Šesti harmonií? Pak nebudeš muset každý den věštit a já nebudu muset nosit pytle s rýží!“

Na konci svého vysvětlování už byl nadšený.

Shen Qiao zavrtěl hlavou. „Už jsem ti řekl, že si nic nepamatuji. To, co jsem předtím v noci udělal, byl jen záblesk intuice. Nemluvě o tom, že mám špatné oči. Jakou práci bych takto mohl získat, i když mohu chodit? Bylo by nejlepší být zticha a znovu vydělávat peníze.“

Tato věta na Chen Gonga zapůsobila jako vychrstnuté vědro studené vody. Dokonce mu ztuhl i úsměv na rtech.

Ačkoliv Shen Qiao neviděl jasně, stále cítil chlapcovo zděšení. „Ty jsi stále mladý. Nepřemýšlej nad tím, jak všeho dosáhnout okamžitě. Nejsme lidé v pugilistickém světě. Narychlo se chceš přidat k takové bojové sektě, aniž bys znal její pravidla a zvyky. Nezdá se ti to nevhodné?“

Chen Gong byl velmi nešťastný. „Nevím, co je ‚vhodné‘. Vím jen, že peníze, které vydělávám každodenním přenášením rýžových pytlů, nestačí ani na zaplacení našeho nájemného. Lékařské předpisy stojí peníze a jídlo také. Tak jasně! Ty jsi ušlechtilý a ctnostný! Ale přijdou k tobě peníze jen tak? Nechci krást nebo okrádat. Nechci, aby to znělo, jako bych neměl na práci nic jiného, kromě snění o tom, jak mi každý den padají peníze na hlavu…Hej! Ty! Co, jsem udělal špatně! Neboj se mě! Trochu jsem okradl jen tebe!“

Shen Qiao, který si oběma rukama držel hlavu, čekal, až mu v ní ustane bolest, než pomalu řekl: „Nepůjdu do sdružení Šesti harmonií. Jdu na horu Xuandu.“

Chen Gong se zvědavě zeptal: „Hora Xuandu? Kde to je?“

Vyrostl v oblastí Funingu, aniž by získal nějaké vzdělání, a jeho znalosti byly celkem omezené. Důvodem, proč slyšel o sdružení Šesti harmonií bylo jen kvůli tomu, že tady měli zastupující halu. O jiných sektách věděl jen málo.

Pro něj byl pugilistický svět daleko na dosah ruky.

Shen Qiao beze slova zavrtěl hlavou a začal se kolem sebe znovu rozhlížet.

Chen Gong si rychle postěžoval: „Hej! Aspoň něco řekni! Použil jsem na lékaře a tvé léky své peníze! Neříkej, že mi je nesplatíš!“

Shen Qiao ho ujistil: „Na další dny si zřídím věštecký stánek, stejně jako předtím. Nebude to trvat dlouho, a budu ti to moci splatit.“

Když Chen Gong viděl, že nemá žádný zájem obrátit se na sdružení Šesti harmonií, nemohl si pomoci, ale cítil se rozrušeně. Nemá nic krom zanedbatelné síly, kterou získal přenášením rýžových pytlů. Kdyby nebylo Sheng Qiaoa, vzali by ho?

„Jaké místo je ta hora Xuandu?“

„Hora.“

„…“

Byl tak naštvaný, až si myslel, že bude Sheng Qiao jeho smrtí. „Jasně! Vím, že je to hora! Ptám se, proč tam chceš jít!“

„Ani já nevím. Někdo mi řekl, že odtamtud pocházím, tak se tam chci vrátit a porozhlédnout se tam.“

„Kde je ta hora?“

„Blízko hranice mezi Qi, Zhou a Chenem.“

Chen Gong byl šokován: „Tak daleko? Jak ses tedy odtamtud dostal až sem?“

Shen Qiao cítil, jak je bezmocný, když znovu vysvětloval: „Neříkal jsem ti to už? Zapomněl jsem spoustu věcí. Ani teď si je ještě všechny nepamatuju. Kdybych věděl důvod, proč bych se tam chtěl vrátit, abych si to ověřil?“

Chen Gong se na chvíli zamyslel a pak navrhnul. „A co třeba takhle? Půjdu s tebou. Ani mi za to nemusíš platit, když mě naučíš pár triků, jak srazit k zemi šest nebo sedm lidí jako jsi ty. Až dorazíme na území Chenu, připojím se ke sdružení Šesti harmonií a ty si můžeš jít na svou horu Xuandu. Co ty na to?“

Shen Qiao se zeptal: „Oblast Funing je tvé rodné město. Je to klidné město, které je zřídka kdy vystavené válčení. Je úplně odlišné od vnějšího světa. Mířím úplně na západ. Čím blíž se dostanu k hranicím mezi Qi a Zhou, tím chaotičtější to bude. Nemám jinou možnost, ale proč bys chtěl jít ty, tak nebezpečnou cestou?“

Chen Gong si zachoval klidnou tvář, když odpovídal: „Oba moji rodiče jsou mrtví a můj dům si přivlastnily děti mé macechy. Raději si tam venku najdu lepší způsob, jak si vydělat na živobytí, než abych zůstal tady a nosil rýžové pytle. Neříkal jsi, že jsem vhodný k tomu, abych vstoupil do armády? Pak se musím dostat na místa, kde často propukají války a potřebují verbovat vojáky, aby se k nim přidali, ne? Nechci takhle žít celý život. Být zbabělcem je tak zbytečné, že i žebráci mě šikanují a mají oproti mně navrch!“

Shen Qiao na chvíli ztichl. Potom připustil: „Dobře, pak…“

Teprve se chtěl vyjádřit, ale Chen Gong už poklekal před jeho postelí a poklonil se: „Vážený mistře, přijměte prosím úctu svého žáka!“

„…“ Shen Qiaovi se zachvěl koutek úst, jak byl rozpolcen mezi pláčem a smíchem. „Můžeš vstát. Neberu učedníky, ani je nemohu přijímat. Pokud jde o triky, které teď znám…Obávám se, že tě mohu naučit jen to, co si teď pamatuji. Sám nevím, zda jsou efektivní, takže mě nemusíš brát jako svého mistra.“

Když Chen Gong tato slova vyslechl, rychle vstal a řekl: „Dobře. Ale jsi starší než já, takže ti budu říkat ‚starší bratře‘. Pokud mě bude někdo šikanovat, musíš se za mě postavit!“

Shen Qiao se jen usmál, aniž by odpověděl, a znovu ulehl.

Chen Gong na něj chvíli mlčky hleděl. Když viděl, že nejeví žádné známky toho, že by se k něčemu měl, nezbývalo mu než se otočit a pro teď odejít.

…

Shen Qiao byl při pádu z útesu vážně zraněn. Je pravda, že jeho stav byl hodně kritický, protože měl zlomené téměř všechny kosti v těle, ale tato zranění se zotavila během tří měsíců v záložním sídle.

To, co měl skutečně poškozené až do základů, byly jeho vnitřní orgány a bojová umění, přičemž ta během té nehody téměř zanikla. ‚Uzdrav se,‘ se lépe říkalo, než dělalo, jelikož mu v tu chvíli nezbylo nic kromě roztříštěných vzpomínek a napůl zmrzačeného těla.

Kdyby se to stalo jiným lidem, byla by to rána srovnatelná se zásahem blesku. Teď, když spolu Shen Qiao a Chen Gong trávili čas to vypadalo, že se Chen Gong skutečně zbláznil.

Nevrátili se spolu do zchátralého chrámu. Místo toho s hostinským vyjednali dobrou cenu za pokoj a pronajali si ho rovnou na měsíc. V průběhu toho měsíce pokračoval Shen Qiao ve svém věštění před chrámem vévody Jianga. Chen Gong pokračoval ve svém dočasném zaměstnání nošením rýžových pytlů, zatímco v noci studoval bojová umění pod vedením Shen Qiaoa. Jeho základy a schopnosti byly dobré, takže se po měsíci jeho pohyby opravdu podobaly skutečnému bojovému umění. Ale bez pomoci vnitřní qi to byla přece jen prázdná skořápka. Bylo to dost na to, aby zvládl normální tyrany a darebáky, ale k ničemu, pokud by se setkal s opravdovými mistry bojových umění.

Když měsíc skončil, Shen Qiao a Chen Gong opustili oblast Funingu a vydali se cestou na západ.

Od té doby, co opustili záložní sídlo, už Shen Qiao, Yu Sheng Yana a ostatní neviděl. I když nebyla oblast Funing od záložního sídla, kde předtím bydlel daleko. Nic kromě tržních poptávek obyčejných lidí, se k němu do věšteckého stánku nedostalo.

Bojový svět se mu zdál příliš daleko, takže Shen Qiao někdy cítil, že není nutné, aby se na horu Xuandu vracel. Strávit zbytek života v oblasti Funing by nebyla špatná volba.

Nicméně občasné slabé svírání v hrudi, bodavé bolesti v kostech, které se nedávno znovu objevily, hlavně během zamračených a deštivých dnů – minulost, která mu probleskovala myslí, a vnitřní qi, která mu čas od času plula končetinami a kostmi, mu vše připomínala – Současný Shen Qiao není úplný Shen Qiao.

Na západ od oblasti Funing byla prefektura Huai. Byla to velká prefektura a byla také blízko Zhou, takže byla přísně střežena. Vzhledem k tomu, že byl oblastní inspektor prefektury Huai obvykle jmenován přímo císařem, kromě inspekčních cenzorů, kteří často přicházeli na inspekční cesty, byla to oblast se stanným právem.

Svět byl už dlouho rozdělen, ale země nevydávaly žádné rozkazy pro vzájemný zahraniční obchod. Přesto regionální inspektor prefektury Huai, Shen Buyi, byl jediný, kdo tyto záležitosti řešil podivným způsobem. Po svém nástupu do funkce okamžitě nařídil uzavření všech okresů vzájemného obchodu podél hranic, mezi těmito dvěma zeměmi a obchodníci, kteří byli přistiženi při účasti na vzájemných obchodech, byli bez výjimky přísně potrestáni.  Rovněž se hlásil k císaři a tvrdil, že hranice vzájemného obchodu jsou snadným cílem pro špiony ze Zhou, kteří se vplíží dovnitř a zkoumají obranné uspořádání hranic Qi. Dokonce navrhl uzavřít obchodování i v jiných oblastech Qi. I když císař Qi, Gao Wei, nepřijal jeho návrh, stále chválil Shen Buyiho loajalitu a na jeho uznání vydal dekret.

Nejen že se Shen Buyi angažoval v mnoha vládních záležitostech, ale také vyhrožoval mnoha vysoce postaveným úředníkům a šlechticům Qi. Výsledkem bylo, že za něho často promlouval někdo z císařova vnitřního ministerského kruhu, což byl právě důvod, proč povýšil z inspektora na guvernéra celé prefektury a kráčel po své cestě úspěchu.

Vzhledem k vysokým výdajům, které by Chen Gong a Shen Qiao měli, kdyby vstoupili do města, se rozhodli zůstat v klášteře za městem a do něj vstoupit až dalšího dne. Tak mohli město zase odpoledne opustit a pokračovat v cestě.

Klášter se jmenoval Bezmračný klášter. Říkalo se mu klášter, i když ve skutečnosti nebyl o nic lepší než ošuntělý chrám, který obývali v oblasti Funingu. Byli v něm jen tři mniši: Starý mnich, který byl opatem, a dva mladí mniši, které adoptoval.

Klášter byl dost skromný, měl pouze dvě boční místnosti. Jedna z nich byla pro staršího opata, zatímco druhá pro dva mladé mnichy. Kromě těchto dvou pokojů, tam byla na spaní jen společná hala.

Chen Gong byl zvyklý žít tvrdý život. V ošuntělém chrámu v oblasti Funingu, bez obyčejného lože, a dokonce bez přikrývky. Takže tohle pro něj bylo přímo skvělé. Shen Qiao byl docela smířený a bral věci tak, jak přicházely, takže neměl žádné námitky.

Teprve poté, co vstoupili do společné haly, zjistili, že před nimi dorazila jiná skupinka. Byla to skupina čtyř mladých mužů a měli s sebou dvě obrovské truhly.

Chen Gong si držel odstup a ostražitost vůči cizím lidem, proto pro něj bylo velmi nepravděpodobné, že by si na ně otevřel pusu, jen aby si mezi nimi získal respekt. Shen Qiaovi oči na tom stále nebyly dobře. Takže i kdyby je chtěl pozdravit, stěží by viděl, jak vypadají. Ani ti čtyři neměli v úmyslu se sbližovat. Nenápadně sjížděli pohledy Chen Gonga a Shen Qiaoa a poté, co viděli jejich jednoduchý krok a obyčejné oblečení, už jim nevěnovali další pozornost.

Nedlouho poté k nim přišli dva mladí mniši a nesli v rukou své ložní prádlo.

Společná hala nebyla příliš velká, ale s dalšími lidmi navíc vypadala ještě přeplněnější.

Chen Gong, kterému se to z hlouby duše nelíbilo, nedokázal zadržet své mumlání: „Šest lidí je hodně a teď ještě přišli ti dva!“

Mladý mnich to zaslechl a zašeptal mu: „Mezi návštěvníky byly mladé dámy. Bylo jim nepohodlné zůstávat ve společné hale, proto jsme jim ponechali naší boční místnost. Koneckonců, pomáhat druhým, znamená pomáhat sám sobě.“

Ženy by měly určitě zůstávat odděleně, takže Chen Gong nemohl říct nic jiného, přestože se z toho necítil šťastně. V tu chvíli si všiml, že ti čtyři lidé nosí zbraně, a už se neodvážil otevřít ústa. Když na ně však koutkem oka pohlédl, cítil se vzrušeně. Využil příležitosti při odchodu na večeři, přitáhl si Shen Qiaoa blíž a zašeptal: „Viděl jsi to? Ti kluci jsou ze sdružení Šesti harmonií! Viděl jsem symbol jejich sdružení na oblečení a na těch truhlicích! Je to úplně stejné jako v oblasti Funingu!“

Shen Qiao s úsměvem odpověděl: „Jelikož nemám dobrý zrak, jak jsem to mohl vidět?“

Na Chen Gongovo vzrušení to nemělo ani trochu vliv. „Pokud najdu šanci s nimi zahájit rozhovor, a nakonec se mnou budou spokojeni, myslíš, že budou souhlasit s tím, aby mě přijali do sdružení Šesti harmonií?“

Shen Qiao věděl, že Chen Gong celým svým srdce toužil do sdružení Šesti harmonií vstoupit. Ano poté, co urazili tak velkou vzdálenost, se jeho původní záměr nezměnil.

Pomalu odpověděl: „Myslím, že by bylo lepší, kdybys to nezkoušel.“


< ←KAPITOLA 7. > < ÚVODNÍ STRÁNKA > < KAPITOLA 9. → >